Otázky a odpovědi
V tomto okamžiku se mi hlavou honí myšlenky na to, co je úkolem našeho bytí, úkolem naší duše, odkud duše přichází a kam po skončení života putuje. Proč někdo je schopen beze studu říci, že je zrozením Krista a proč někdo do úmoru tvrdí, že po smrti nic není a má strach opustit tento svět.
Dnes ke mě přišla moje sedmiletá Eliška s brekotem, že má strach o dědu, kterého jsem dnes odvezla do nemocnice a Eliška o tom ani nevěděla. Tak jí říkám, Eli neboj, ať už se stane cokoliv, děda ví, že ho máme rádi a bude bojovat. A ona mi říká, no jo, ale co když umře, co když se potom narodí jinde a ne u nás a mi už pak nebudeme spolu. Moje odpověď na to byla jediná, která mě napadla, že všichni jsme jedno, jen rozdrobené na miliardy kousíčků, a je jedno, jestli bydlíme v Nesuchyni nebo v Antartidě.
A pak mě došlo, že celistvost byla rozdrobena a že po smrti směřujeme k jednomu, aby byla zase celistvost spojena, a až odejdeme z tohoto bytí, tak naše zkušenosti, lásky, zmatky, zloby přejdou do jednoho bytí. Do jednoho vesmírného bytí, ve kterém zanecháme svůj otisk, svojí zkušenost. Tento otisk tohoto našeho bytí je naše karma, se kterou jsme si sem přišli, a se kterou se sem jednou vrátíme. A vesmírné bytí, si tento otisk uloží a přijme ho za svůj, stane se jedním.
Proto někdo může o sobě říci, že je vtělením Krista, že je Kleopatrou, matkou Jěžíše, že je učencem, ale musí si i přiznat, že byl i vrahem, Stalinem, Hitlerem, nebo někým, kdo jen zabil pro peníze. Bytí si toto pamatuje a přijalo veškeré životy do své DNA a s touto genetickou informací se vracíme zpět do života.
Proto se snažme v sobě najíti informaci, jak se uzdravit a nejenom tělesně, ale hlavně duševně, protože každý je vtělením Krista, každý byl jeho matkou, každý byl Kleopatrou. Ale přiznejme si, že jsme byly i Ti vrazi, který svým bytím donutili vesmírné bytí, aby se naučilo lásce, pokoře, statečnosti, soucítění, protože kdyby nebylo vrahů, tak by tyto pocity nikdy nebyly poznány.
Proto snažme se napravovat, rozpouštět staré nepodstatné věci, snažme se vyřešit si bolesti, vztahy, ublíženosti, aby náš otisk obohatil vesmírné bytí co nejvíce. To je úkolem mého života.. Uvědomit si, to co již duše ví a s pokorou se tomuto vedení podvolit. (Jitka)