O smrti
Dneska jsem dostala zase od vesmíru dozvuk toho, čím jsme jako rodina na naší úrovni bytí prošli. Když táta odešel, myslela jsem v daný okamžik, že se mi zhroutil svět. Den předem jsem ho držela v rukou a říkala jsem mu, jako ho mám ráda a co pro mě udělal a druhý den, jsem viděla jen ten jeho poklidný výraz. Klid vyzařoval z celé jeho bytosti. Pořád jsem se snažila si masochisticky připomínat jak vypadal, když tam tak ležel. Nevím to, mozek mi to zablokoval. Jen vím, že byl klidný, čistý, krásný ....Doteď vidím ty jeho bílý mramorový ruce, jako vysekaný z mramoru, vidím, jak byly prozářeny duchem. Měla jsem možnost se s ním rozloučit. Kája už to nestihl, ale přesto dostal pozdrav, když jsme odjížděli z hospice, tak na něj sednul motýl a zůstal na něm sedět, no přiznejme si, na kom seděl kdy motýl...
Přišla jsem na to, jak důležité je rozloučení, nejenom to, že člověk si s tím druhým vyříká věci, které má v sobě, to považuji za dobré, ale pro další žití, bez pocitu zmařeného okamžiku je důležité se rozloučit. Nechtěla jsem říct, co jsem k tátovi cítila dřív, protože jsem měla strach, že mu tím řeknu, že umírá, i když to věděl dříve než já. Nechtěla jsem to přiznat sobě, protože to bolelo a byla jsem schopna mu říci, že ho mám ráda, až když jsem byla přitlačena okolnostmi ke zdi.
Proto z vlastní zkušenosti radím všem, kteří jsou v obdobné situaci, rozlučte se, dejte na jevo lásku, která ve Vás je. Stejně nezměníte běh okolností, ale ty okolnosti Vás nepřeválcují do budoucna.
A těm, kteří už nemají možnost toto svým blízkým říci, ponořte se do svého nitra, do svoji duše a vzpomeňte si na blízkou osobu a v nitru jí řekněte, že jí milujete, jak moc důležitou součástí pro Vás byla a poproste ji, aby Vám poskytla smír. Smír s tím, že jste ji nemohli říct co by jste chtěli. Smír s tím, že odešla. Smrt je porod naruby, je to přerod do jiného světa. Když člověk odejde stane se zase součástí celku, součástí vesmírného vědomí. A toto vědomí je tak obšírné, že je schopno Vám tento mír ve Vašem nitru s láskou poskytnout. Odevzdejte svůj smutek vyšší bytosti, ona Vám uleví... (Jitka)
