Japonsko on-line

6. červenec 2010

Zhruba před rokem jsem dostala nápad na dárek dceři k osmnáctinám. Miluje Japonce, Japonsko a všechno tam. Když jsem jí to řekla, protože jsem to samozřejmě nevydržela (byla jsem z toho nápadu uplně v ajfru), netušila jsem, co za tím vším bude. Rok jsme se těšily a připravovaly, tedy hlavně Maky zlepšovala angličtinu. A pak to přišlo. 2. července odlet. Já nikdy neletěla, ona taky ne, takže zkušenosti žádný. Informace od cestovky taky nic moc pro cestovatelky nepolíbené. Tak jsme různě sháněly, pátraly a věřily, že to dobře dopadne. Ještě před odjezdem na letiště maminka zpanikařila, že kufr je moc těžkej. Povoleno bylo třicet kilo. Obvolávala jsem kde koho, kolik stojí nadváha. Nakonec měl kufr šestnáct. Na letišti jsme losovaly, kdo ze sebe udělá blbečka a půjde se zeptat, co máme dělat. No vyhrála jsem, ostatně kdo se neptá nic se nedozví. Slečny z Emirates byly moc příjemné a s úsměvem nám poradily. Naběhla jsem k odbavení a říkám, že jsme ani jedna nikdy neletěly, že je to prvně. Sympaťák u odbavení s úsměvem odpověděl, že on zas poprvé odbavuje. No zvládli jsme tu maturitu na jedničku všichni. A pak ten stres opadl. Seděly jsme v hale, čekaly ještě dvě hoďky a mudrovaly o tom, že před rokem to byl ještě jenom sen. Netušila jsem, že odletem ty stresíky nekončí. V Japonsku Maky zjistila, že jí šly vybrat peníze jenom na letišti a že nemá signál na mobilu. No horor, díky Bohu za ICQ a net. Volám na operátora, no nemáte aktivní roming (chjo, dyť jo). Podařilo se aktivovat. Snad se dostane v pořádku i na účet a nastaví si nový limit pro výběry. Zatím jí založila Akiko, maminka od rodiny, ve které pobývá. Nápad byl supr, ale dotáhnout to do úspěšnýho konce, to je teda fuška. Ale myslím, že to bude stát za to. První hlášky z rodiny, kde Maky je.

- no je mi skvele byla sem ted s akiko ve skolce pro shoa a ty deti ze me byli uplne vedle

- jo jako v letadle sem se vubec nebala ale bylo mi cestou do japonska spatne no jinak to je na tom letisti
hrozne velky v tom dubaji a neprehledny mi celou dobu provazela jedna napul
ceska a napul cinska rodinka

-
cesta do skoly byla dobra kdyz sem nevedela zeptala sem se japonci sou vazne nejmilejsi lidi
na svete XD i akiko je moc hodna se vsim se mi snazi pomoct a podporit
me

-
ale mami tam ti maj uzasne cisty metro tam bych se nebala zrat ze zeme

(Grahanka a Maki)