Okresní přebor
Můj přítel hraje aktivně fotbal za malou vísku u Rakovníka.
Než jsme se poznali, nijak zvlášť mě fotbal nezajímal. Ale... Jelikož je můj přítel aktivní ve více sportech, abych s ním mohla být co nejvíce, začala jsem chodit na utkání. Ze začátku jsem se vyhřívala na sluníčku a pozorovala opálené nožky fotbalistů :o). Po čase jsem se zadívala pozorněji a žasla...
Když jsem stála blízko u hřiště a v zápalu hry se přihnali dva v souboji o míč ... ta energie mě málem smetla ... Bylo to strašidelný a zároveň nádherný. Cítila jsem tu chlapskou sílu, agresivitu a energii. Přímo nad hřištěm se střetávaly světy, práskalo a rachotilo, no prostě zuřil boj. Pak zápas skončil a chlapi odešli do kabin. Převlíkli se a jako mávnutím kouzelného proutku, z bývalých soupeřů byli zase kámoši, co zasedli k pivku, aby pečlivě zhodnotili, kdo kde dělal chyby a co se mohlo udělat líp. Miluju ty vážné debaty o hře, kterým vůbec nerozumím, stejně jako obdivuji chlapy při práci, kterou bych sama neuměla...
O legendárních veršovaných dokopných, organizovaných neskutečně tvůrčím trenérem Slámou se rozepíšu zase někdy jindy :o)
(Grahanka)